— marocké přísloví
Jmenuji se Tereza Huclová. Několik let jsem prožila v Maroku, zamilovala jsem si tamní přírodu, lidi a jejich humor. Ráda o zemi píšu, přednáším a ukazuji lidem, že památky jsou krásné, ale to, co dělá Maroko jedinečným, jsou především sympatičtí a dobře naladění lidé.
Maroko nebylo láskou na první pohled — o to víc se mi nakonec vrylo pod kůži.
Na marockých trzích na mě už dávno nikdo nevolá tarmuyta (cizinka). Za posledních 10 let jsem Maroko zažila v dobrém i zlém a jako málokterý cizinec jsem nahlédla do duše Maročanů. Libuji si v marockém humoru. Když mě někdy přepadne splín, zasmlouvám si o dobrou cenu nebo si počkám, až se objeví kávový dědeček s šálkem kardamonové kávy. Na bývalou bankovní kariéru v Německu vzpomínám ráda, ale toho, že mi osud přihrál do cesty Maroko, ani trochu nelituji.
Tři roky jsem strávila v starobylém domku ve středověké marrákešské medině. Ovládla jsem arabský dialekt daríža i vaření marockých jídel. Hluboko v horách, v tradiční odlehlé vesnici, jsem studovala jazyk původních berberů tašelhit. Pěšky jsem prošla většinu Vysokého Atlasu a Maroko znám jak své boty. Znalost místních jazyků mi otevírá dveře, které zůstávají zavřené běžným návštěvníkům i většině průvodců.
Bývalá korporátní bankéřka z Düsseldorfu a horal z nejvýše položené vesnice ve Vysokém Atlasu se jednoho dne rozhodli změnit úroveň cestovního ruchu v Maroku. Znělo to jako šílený nápad — daří se jim to ale dodnes.
Postupně proměňují nejen zkostnatělý koncept cestování, ale hlavně svoje vlastní životy — a dokazují, že když je vůle, dva lidé s naprosto odlišnou kulturou i sociálním zázemím dokážou společně stavět něco, co přesahuje oba jejich světy.
„Kde je vůle, tam i lidé s naprosto odlišnými kulturami a zázemím mohou dokazovat velké věci. Třeba společně podávat daňové přiznání.“
Vybraná témata, o kterých ráda mluvím do televize, rozhlasu, podcastů i na pódiu — každé jde otevřít na deset minut i na celý díl.
Každodenní život v marockých městech i v horských vesnicích. Zvyky, gastronomie a pohostinnost, na kterou nejsme v Evropě zvyklí.
Jak si naplánovat cestu do Maroka bez stresu, turistických pastí a se skutečným zážitkem. Co vidět.
Praktické rady pro trekking ve Vysokém Atlasu, pohoří Saghro nebo Rif — od aklimatizace až po výběr vhodné trasy.
Jak vypadá skok od korporátní kariéry v německé bance k vlastní malé cestovní kanceláři.
Nástrahy a příležitosti vedení firmy v jiné kultuře a jiné legislativě. Jak je žena podnikatelka přijímaná v prostředí, kterému dominují muži.
Maroko není jen poušť a velbloudi. Najeďte myší na fotku a přečtěte si víc o každém z těch čtyř světů.
Fez, Marrákeš i Rabat jsou labyrintem uliček, kde se potkává minulost s přítomností. Ve Fezu se ztratíte mezi 30 000 slepými uličkami staré mediny, projdete kolem modré brány Bab Boujeloud i tisíc let starých koželužen. V Marrákeši ožívá náměstí Jemaa el Fna každý večer hudbou a vůní tažínů, v Rabatu si dáte kávu v klidu, jaký v jiných městech nenajdete. Naučila jsem se tu smlouvat na trhu, uvařit tajemnou tanjiu a najít půvabná zákoutí uprostřed hlučné mediny.
Essaouira se přezdívá „větrné město" a právem — vítr tu fouká skoro pořád, ideální pro surfaře i prkna na volné vlně. Rybáři tu denně vykládají čerstvý úlovek přímo v přístavu pod starým portugalským opevněním, které dnes patří na seznam UNESCO. Procházka po hradbách za západu slunce je jedna z věcí, které si z Maroka odvezete úplně jinak, než jste čekali.
Berberská vesnice Aremd, odkud pochází můj kamarád Mohamed, leží v 2000 m n. m. pod masivem Jebel Toubkal — nejvyšší horou severní Afriky (4 167 m). Prošla jsem tu pěšky stovky kilometrů mezi ořechovými a jabloňovými sady, naučila se místní jazyk tašelhit a poznala pohostinnost v podobě, jakou ji v Evropě neznáme.
Duny Erg Chebbi nebo Erg Chegaga u Zagory mění barvu s každou hodinou — od zlaté přes oranžovou až po hlubokou červeň za soumraku. Noc pod hvězdami bez jediného umělého světla, velbloudí karavana v písku a marocký čaj u ohně chutnají úplně jinak než doma. Cestou tam projíždíte soutěsky, oázy i starobylá městečka, která z dálky připomínají hrady z písku.
Položky bez odkazu zatím čekají na přesný link nebo datum — jakmile mi je pošlete, rovnou je doplním.
„Líbí se mi marocká mentalita — lidé zde tolik nefňukají a když nastane problém, kreativně hledají řešení.“
Přednášky jsou vhodné pro festivaly, knihovny i kulturní centra, která hledají inspirativní program. Dozvíte se užitečné cestovatelské tipy a chybět nebude ani humor okořeněný špetkou marockého bizáru. Po domluvě během přednášky připravuji marocký čaj nebo tradiční pokrm tažín.
Jednoho dne dala Tereza výpověď v bance a po měsících na cestách se nastěhovala do malého domku v marrákešské medině. Přijďte si poslechnout:
Maroko Terezu nadchlo natolik, že tam několik let zůstala. Zamilovala si tamní přírodu, kulturu i dobře naladěné lidi. Tentokrát se dozvíte:
Tereza prošla Vysoký Atlas křížem krážem. Nadchnul ji natolik, že se naučila jazyk místních Berberů a začala s nimi pracovat. Přijďte si poslechnout:
Marocká kuchyně jako originální firemní team building — vaši kolegové si společně připraví tradiční marocké menu a dozví se spoustu zajímavého o marocké kultuře. Skvělá alternativa k obvyklým teambuildingovým aktivitám.
Pod naším vedením si tým společně připraví klasické marocké pokrmy — oblíbený předkrm zaalouk, tažín a pomerančový dezert. Kromě vaření se účastníci dozví i mnoho zajímavého o krásných místech a kultuře Maroka.
Výběr fotek z našich marockých cest. Na vyžádání ráda zašlu.
Tahle stránka slouží primárně pro spolupráci a kontakt s médii — rozhovory, natáčení, přednášky a podobně.
Plánujete cestu do Maroka? Poptávky na zájezdy a cesty na míru prosím směřujte na zazitmaroko.cz — tady na této stránce je řeším jen okrajově.